Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
První nález Romanogobio vladykovi v povodí Nidy, Polsko
Nowak, M. ; Mendel, Jan ; Szczerbik, P. ; Koščo, J. ; Klaczak, A. ; Popek, W.
Hrouzek běloploutvý z Dunaje, Romanogobio vladykovi Fang, 1943 patří do skupiny druhů R. albipinnatus (Lukasch, 1933). Poprvé byl na území Polska zaznamenán ve středním úseku řeky Vistula v roce 1965. Od té doby byl pak nalezen na 20 lokalitách v povodí řek Vistula a Odra. V květnu a červenci 2009 byli odchyceni dva jedinci patřící do skupiny R. albipinnatus v hlavním toku řeky Nidy. Molekulární přístup založený na kombinaci mitochondriálního a jaderného markeru potvrdil výskyt R. vladykovi na polském území. Tento závěr mění informace o distribuci druhů hrouzka běloploutvého. Kottelat a Freyhof (2007) uváděli, že území Polska je obývané R. belingi, kdežto R. vladykovi je vyhrazený jen pro povodí Dunaje.
Inventarizace molekulární biodiverzity ichtyofauny ČR - představení započatého projektu
Mendel, Jan ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo ; Bartoňová, Eva ; Šanda, R. ; Koníčková, Milena ; Urbánková, Soňa
Studie založená na mezinárodní spolupráci by chtěla významně přispět k poznání a popisu druhové pestrosti celé české ichtyofauny pomocí aplikace komplexního přístupu. Objektem inventarizace a následné katalogizace jsou recentní původní a nepůvodní druhy ryb a mihulí, žijících ve volných vodách ČR. Získané výsledky jsou současně využity pro mezikontinentální srovnání všech druhů ryb prostřednictvím "DNA barcodu" v rámci platformy BoLD. Závěrečné souhrnné vyhodnocení přispěje k aktualizaci podkladů monitoringu systému Natura 2000 a přinese zásadní informace a doporučení Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Nový design druhových kolekcí typových jedinců konstruovaný na pozadí komplexního přístupu a sestavení podrobného voucheru bude velkým přínosem pro národní muzea ČR. Konzervační přístup nové referenční kolekce současně umožní srovnávací DNA analýzy sbírkových jedinců i v budoucnu.
Úlovky pstruha obecného (Salmo trutta) ve vybraných revírech v povodí Moravy
Halačka, Karel
Práce se zabývá rozdíly ve sportovních úlovcích lososovitých ryb (zejména pstruha obecného) v různých tocích v povodí Moravy. Významné rozdíly byly nalezeny v průměrném počtu ulovených ryb za hodinu (2 - 23), jejich průměrné velikosti (17,1 - 21 cm) a v podílu ryb dosahujících minimální lovné míry pro daný revír (0 - 5,8 %). Tato stanovená minimální lovná míra se jeví být na většině revírů jako příliš vysoká. K optimální ochraně populací pstruha obecného lze tak doporučit její snížení.
První rok provozu rybího přechodu v profilu Bulhary na řece Dyji
Klíma, Ondřej ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra
Na podzim 2007 byl uveden do provozu rybí přechod u stupně Bulhary na řece Dyji (ř.km 39,9). Jedná se o přírodě blízký rybí přechod typu "bypass". FP je dlouhý 210 m, podélný sklon 1:56, v tělese FP je 29 přepážek z balvanů při rozdílu hladin nad a pod přepážkou 0.1 m, průtok vody je okolo 2 m3.s-1 . V roce 2008 byl proveden celoroční monitoring stavu a funkce FP (celkem 10 sledování). Byl zjištěn výskyt celkem 25 druhů, což svědčí o absolutní migrační prostupnosti FP pro ryby. Výskyt Leuciscus cephalus, Chondrostoma nasus, Barbus barbus a Alburnus alburnus ve FP souvisel s jejich výraznou reprodukční migrací. Část jedinců L. cephalus a B. barbus se ve FP zdržovala dlouhodobě, což prokázal výskyt značených jedinců. Funkčnost FP v této lokalitě je ovlivňována průtokem vody, kdy narůstající průtoky nad 50 m3.s-1 dochází k zatápění dolní části rybího přechodu, který ztrácí proudovou atraktivitu pro ryby.
Hlaváč černoústý - nový nepůvodní druh v oblasti soutoku Moravy a Dyje (Česká republika)
Lusk, Stanislav ; Bartoňová, Eva ; Lusková, Věra ; Klíma, Ondřej
V roce 2008 byl v oblasti soutoku Moravy a Dyje zjištěn výskyt hlaváče černoústého (Apollonia melanostoma). Tento pro naši oblast nepůvodní druh pronikl do hydrografické sítě České republiky vlastní migrační aktivitou z Dunaje. Výskyt hlaváče černoústého v roce 2008 byl podle našich zjištění v oblasti soutoku Moravy a Dyje pouze ojedinělý (celkem uloveno 8 exemplářů). V roce 2009 je tam výskyt tohoto nepůvodního druhu běžný. Byl zjištěn již i výskyt tohoročků, což svědčí o úspěšné reprodukci. Genetické analýzy mitochondriálního genu cytochrom b určily jako zdrojovou populaci pro Dyji řeku Dněpr. U Dyje byl identifikován pouze jeden haplotyp, který byl při srovnání se studiemi Dougherty et al. (1996) a Stepien and Tumeo (2006) nejblíže haplotypu A. Analýza prvního intronu ribozomálního proteinu odhalila pět haplotypů AM1-AM5. Haplotypy AM1-AM4 vytvořily samostanou skupinu s haplotypem AHC3 (Neilson and Stepien 2009) z oblasti Dněpru u Kyjeva.
Genetická diverzita populací lipana (Thymallus thymallus L.) v České republice odvozená z mikrosatelitových markerů
Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Kohout, Jan ; Šlechta, Vlastimil ; Vetešník, Lukáš ; Mendel, Jan
Lipan patří mezi nejhodnotnější druhy lososových vod České republiky. Genetická diverzita dvanácti populací lipana ze všech tří povodí České republiky byla zhodnocena pomocí dvou multiplexních analýz deseti mikrosatelitových lokusů. Byly zjištěny alelové frekvence a testovány genotypové frekvence na odchylku od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Vztahy mezi jednotlivými populacemi byly zhodnoceny faktoriální korespondenční analýzou a analýzou hlavních koordinát. Analýza multilokusových mikrosatelitových genotypů ze tří úmoří České republiky prokázala, že v českých populacích lipana existuje významná genetická variabilita. Nicméně tato variabilita nemá žádnou geografickou strukturu, jedinci z jednotlivých úmoří netvoří oddělené skupiny. Zdá se, že původní genetická struktura českých populací lipana byla již ztracena v důsledku uniformizace umělým hospodařením.
Společenstvo ryb a jeho exploatace v soustavě nádrží Nové Mlýny
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
V soustavě Novomlýnských nádrží bylo v letech 1986-2008 analyzováno společenstvo ryb a jeho exploatace. Byl registrován výskyt 41 druhů (z 12 čeledí) a 3-5 typů hybridů. Hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus) nově osídlila Věstonickou a Novomlýnskou nádrž. Došlo k výraznému poklesu dominance autochtonních (říčních) druhů ryb. Naopak bylo zjištěno zvýšení druhové dominance u karase stříbřitého (Carassius gibelio) a sumce velkého (Silurus glanis). Průměrná hodnota druhové diverzity (H') byla 1,36 a lovného úsilí (C.P.U.E.) 53,11 g.m-2.h-1. Celková roční těžba ryb dosáhla v soustavě nádrží Nové Mlýny maximálních hodnot 153,1 a 148,8 kg.ha-1 (474,6 a 461,3 t) v letech 1994 a 1995. V následujícím období od roku 1995 do 2008 byl evidován postupný pokles těžby ryb, na němž se největší měrou podílel kapr obecný (Cyprinus carpio). Aktuálně v roce 2008 to bylo 37,6 kg.h-1 a 116.5 t s dominancí kapra obecného 64,5 %.
Časoprostorová distribuce úlovků, růst a délkohmotnostní vztah u značkovaného kapra obecného (Cyprinus carpio) v rybářském revíru MRS Dyje 5, Novomlýnská nádrž a přilehlých revírech
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Mareš, J. ; Habán, V. ; Peňáz, Milan
Na základě časoprostorové analýzy úlovků značkovaných jedinců kapra obecného byly zjištěny lokální pohyby (migrace), růst a délko-hmotnostní parametry tohoto druhu v Novomlýnské nádrži. Celkově, 28% ryb migrovalo proti toku do vzdálenosti 28,9 km, 19% ryb po toku do vzdálenosti 30,5 km a 53% ryb zůstalo v Novomlýnské nádrži. Vysoká migrační aktivita probíhala během prvního a druhého roku po vysazení násady. Celková návratnost zpětně chycených ryb z 10 000 vysazených byla pouze 1%. Za 12 měsíců po vysazení byla u značkovaných ryb zjištěna celkové délka těla (TL) 465 mm, hmotnost (w) 2200 g a Fultonův faktor hmotnostní kondice (FWCF) 2,45.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.